Suohkan divvagiid rehkegat sáddejuvvojit álo mánu maŋŋil. Sii geat mákset mánnosaččat mákset miessemánu ovddas geassemánus ja geassemánu ovddas suoidnemánus. Sii geat mákset tertiálalaččat ožžot rehkega ođđajagimánu-cuoŋománu ovddas miessemánus, miessemánu-borgemánu ovddas čakčamánus ja nu ain.

Ekonomiijavuogádat ii doaibman miessemánus ja muhtun osiin geassemánus, ii lean vejolaš oažžut máksimušaid iige sáddet rehkegiid. Dát lea juoga maid sihke lágideaddjit ja kundarat leat fuomášan.

Mii guoská suohkan rehkegiidda, de ii sáddejuvvon cuoŋománu mánnosašrehket ovdal geassemánu 12. beaivvi. Geassemánu mánnosašrehket sáddejuvvui máksináigemeriin suoidnemánu 19. beaivvi ja miessemánu mánnosašrehket fas máksináigemeriin suoidnemánu 26. beaivvi. Rehket 1. tertiála ovddas ii sáddejuvvon ovdal suoidnemánus.

Dál galgá visot fas ortnegis ja borgemánus boahtá mánnosašrehket suoidnemánu ovddas.

Rehket 2. tertiála ovddas boahtá nugo dábálaččat čakčamánus.

Mii šállošat maŋŋoneami ja sávvat ahte dát ii leat mielddisbuktán stuorra hástalusaid min ássiide.