Buohkain lea vuoigatvuohta lága bokte bálvaluvvot sámegillii go váldet oktavuođat almmolaš ásahusaiguin ja suohkaniiguin mat leat gulleváš sámegiela giellahálddašanguovllus. Ja dárogillii maiddái. Sámedikki siiddus čilgejuvvo dát bures ja dárkilit.

Giellareaiddut geavahusas ruovttusiiddus

Guovdageainnu suohkan ovttasbargá Giellatekno doaimmain UiTas giellareaidduid oktavuođas mat adnojit dán ruovttusiiddus. Reaiddut mat leat geavahusas siiddus ja maid Giellatekno lea leamaš guovddážis ovdánahttit leat automáhtalaš jorgaleapmi sámegielteavsttaid dárogillii ja jietnareaidu mii lohka teavstta jitnosit, sihke sámegillii ja dárogillii.

Autojorgalit teavsttaid

Teakstareaidu doaibma nu ahte dát jorgala automáhtalaččat sámegielat teavsttaid dárogillii, go ii gávdno jorgaluvvon dárogielat teaksta dan seamma áššis. Soaitimis vásáhit ahte jorgaluvvon teaksta lea binnáš imaš (nu mot Google translate giella). Giellatekno bargá sakka buoridit auto-jorgalanreaiddu, áiggi mielde buorrána reaidu. Dán reaiddus sáhtát jorgalahttit teavsttaid sámegielas dárogillii.

Jietnareaidu

Jietnareaidu lea hupmanreaidu – jus háliidat gullat dát mii lea čállon ruovttusiiddus dan sadjái go lohkat, de merkestat vissis teavstta, ja de bijat hupmanreaiddu bargat. Dát maid doaibma dárogielteavsttaide.

Romssa universitehta sámi giellateknologiija guovddáš, Giellatekno, lea maid searvan ja leamaš guovddážis ovdánahttit maid eará anolaš sámegiella giellareaiddut, nu mot divvun ja sátnegirjjit neahtas. Ii leat eará go geavahišgoahtit.

Giellakurssat

Sámi allaskuvla, guhte doallá viesu Guovdageainnus, lágida sámegiel kurssaid buot dásiin. Ii fal gávdno buoret vuohki oahppat davvi-sámegiela go orrut Guovdageainnus ja gaccat oahpu maid dáppe!