Mii lea dearvvašeallinguovddáš?

Guovdageainnu dearvvašeallinguovddáš lea nuvttá dearvvašvuođafálaldat suohkanolbmuide, ja fállá dearvvašvuođaovddideaddji ja eastadeaddji dearvvašvuođabálvalusaid. Dearvvašeallinguovddáš galgá leat oadjebas báiki gos olbmot sáhttet deaivvadit sosiála doaimmaide, fysalaš doaimmaide ja hárjehallamii. Doppe galgat maiddái juogadit ávkkálaš ja dehálaš máhtu.

Mii háliidit buktit dieđuid mat sáhttet veahkehit olbmuid iežaset dearvvašvuođa áimmahuššat nu bures go vejolaš, danne áigut dađistaga maiddái fállat logaldallamiid ja kurssaid.

Mihttu lea ovdánahttit giliolbmuid dearvvašvuođa, veahkehit rievdadit eallindábiid ja eastadit buozalmasvuođa. Dearvvašeallinguovddáš galgá leat buorre ovttasbargoguoibmi ja resursa suohkana álbmotdearvvašvuođabarggus. Mii háliidit šaddat nanu ja bistevaš dearvvašvuođabálvalus álbmoga várás.
 

Gos gávnnat dearvvašeallinguovddáža

Mii boahtit atnit earret eará Báktehárjji, dearvvašvuođaguovddáža ja fysioterapiijabálvalusa lanjaid joavkohárjehallamiidda ja oahpahussii/kurssaide.

Vilde Márjá Eriksen Hensema lea dearvvašeallinkoordináhtor. Dearvvašeallinguovddáža fágalašovddasvástideaddji lea suohkanváldodoavttir Ánne Lájlá Westerfjell Kalstad.
 

Álggaheapmi ja rahpanáiggit

Dál plánet fállat dan beaivet, ja guokte eahkethárjehallama juohke gaskavahkku dii. 18 ja dii. 19. Guovddáža rahpanáiggit leat mánnodagas duorastahkii dii. 09–15, ja bearjadagaid dii. 09–13. Dasa lassin lea rabas juohke gaskavateahkeda dii. 18–20. 
 

Hárjehallanfálaldagat

Njuoratmánnájoavku
Juohke gaskavahkku Guovdageainnu álbmotgirjerádjosis dii. 12.00. Njuoratmánnádeaivvadeapmi lea fálaldat váhnemiidda geat leat ruovttus virgelobis. Dáppe šaddet temát, njuoratmánálávlun ja hárjehallan, geahča sierra plána dan birra. Váhnemat sáhttet maiddái oažžut individuálalaš čuovvoleami fysioterapevttas jus lea dárbu. Fysioterapevta sáhttá veahkehit iešguđetlágán váttuiguin nugo čoarvelađasbákčasat (ovdal gohčoduvvon čoarvedákteluoitin/bekkenløsning), inkontineansa, hárjehallan maŋŋel riegádahttima, riegádahttinhávit (fødselsrift), vuolledeahkkehárjehallan jna. Fysioterapevta sáhttá maiddái bagadallat ja dálkkodit áhpehisvuođaáiggi. Váldde oktavuođa Vilde Márjjáin telefuvnna bokte. 

Lášmadis olmmoš
Gievrudanhárjehallan iešguđetlágan gievrudandoaimmaiguin. Hárjehallan iežas gorutdeattuin, gummebáttiiguin, manuálaiguin jna. Joavkohárjehallan guktii vahkkus, juohke gaskavahkku dii. 18.00 ja dii. 19.00 fysio luhtte vuosttaš vahku, ja de boahtte vahku mii leat Gymsalas vuođđoskuvllas. Fertet dieđihit iežat e-poastta bokte maŋimus guokte diimmu ovdal hárjehallama. Hárjehallan sáhttá sirdojuvvot olggos giđđat/geasset. Vilde Márjá lea joavkoinstruktevra. 

Lášmadis pensionista
Gievrudanhárjehallan ja balansehárjehallan Báktehárjjis juohke bearjadaga dii. 10.00. Hárjehallan iežas gorutdeattuin, gummebáttiiguin, manuálaiguin jna. Joavku heive dutnje guhte leat ealáhagas, ja leat dan muttus searra ahte it dárbbat vázzinveahkkeneavvuid dahje doarjaga hárjehaladettiin. Vilde Márjá lea joavkoinstruktevra. 

Vázzinjoavku bearalmátkkis
2025 dálvebearralmátkkiid oktavuođas čađahuvvo juohke duorastaga dii. 12 vázzintuvra beaivet muhtun dálvebearralii olles dálvvi njukčamánu 20. b rájes. Buohkat sáhttet dasa searvat. Mii vázzit dahje čuoigat muhtun dálvebearralbáikái juohke vahkku. Muhtun mátkkiide sáhttá leat buorre váldit mielde niestti ja čohkkánlihpu, muhto dearvvašeallinkoordináhtor guossoha gáfe, deaja ja kakáo. Mii almmuhit dieđuid ovdalgihtii. Doaibma heivehuvvo dálkki ja buollaša mielde. 

Sávrres váibmu (váibmo- ja geahppájoavku)
Váibmo- geahppájoavku lea sidjiide geat leat čuohpahuvvon, dahje geain lea váibmo-varrasuotna/geahpesdávda, dahje geain lea riska oažžut dakkár dávdda. Jus dovddat ahte heivet jovkui, de sáhtát ieš váldit oktavuođa dearvvašeallinkoordináhtoriin ja dieđihit iežat. Fástadoaktáris lea ovddasvástádus bearráigeahččat ahte oasseváldi sáhttá čađahit hárjehallama ja ahte dárbbašlaš dálkkodeapmi lea sajis ovdalgo álgá jovkui. Fágaolbmot bohtet ja doallá oahpahusa váibmodearvvašvuođa ja maiddái biepmu birra.  Joavku ii leat vel álgán, muhto hárjehallan šaddá juohke duorastaga dii. 09.00 Báktehárjjis. Eambbo diehtu boahtá. Vilde Márjá lea joavkoinstruktevra. 
 

Makkár eará fálaldagaid leat pláneme

•    Dearvvašeallinlávvu
•    Eará hárjehallanjoavkofálaldagat
•    Kursa - Buorre biebmu (Rávisolbmuide ja bearrašiidda)
•    Psyhkalaš dearvvašvuohta ja árgabeaimokta
•    Doaimmalaš beaivet (Duodji, málet ja sárgut, murjet murjenáiggi jna.)
•    Seksuála dearvvašvuohta
•    Oađđin ja oađđinváttut: Kursa - Oađe njálgát
•    Ahkemolsun
•    Riskavuloš alkoholageavaheapmi ja heaitit borgguheamis ja snuvssaiguin 

Jus leat gažaldagat, de váldde oktavuođa dearvvašeallinkoordináhtoriin Vilde Márjá telefovnnas
+47 458 30 255 dahje e-poasttas.

Váldde áinnas oktavuođa jus jurddašat dahje sávat eará áigeguovdilis dearvvašvuođabálvalusaid ja fálaldagaid guovddážii.  

Bures boahtin buohkaide, sávvat mii oaidnalit!